Biografie
Jaromír Nohavica se narodi 7. 6. 1953 v Ostravě. Otec ho v lmadých letech pobízel do hraní na housle, ale Nohavica si radši v třinácti vybral kytaru. Během let se poté sám naučil hrát na mnoho dalších nástrojů (housle, fléta, tahací harmonika). Svou první píseň složil v osmi letech vystudoval v Ostravě střední všeobecně vzdělávací školu, pak v Brně střední knihovnickou. Studium na Vysoké škole báňské Ostrava nedokončil. Záhy už se začal věnovat hudební činosti. Na počátku hrál se několika amatérskými kapelami, jako Atlantis a Noe a zároveň psal texty skupině Majestic, Petru Němcovi, Věře Špinarové a Marii Rottrové (v této době byl známý jeho text Lásko, voníš deštěm, právě pro Marii Rottrovou). Otextoval také písně V. Hlavičky pro inscenaci Těšínského divadla Dundo Maroje aneb Lišák Pomet. Také spolupracoval s Českým rozhlasem v Ostravě.
Prní veřejné vystoupení s vlastním repertoárem měl v březnu 1982 na Folkovém kolotoči v Ostravě-Porubě. Nedloho po tom začal slavit první úspěchy. Na národním finále Porty 83 vyhrál anketu diváků o nejvýraznější osobnost. Také začal dávat svým textům politický podtext, a tak byly zanedlouho jeho písničky staženy z rádií a kolovali pouze na ilegálních kazetách. I přes to se však v roce 1987 umístil v první desítce ankety Zlatý slavík.
První profilové album vydal Nohavica v roce 1988. Dostalo název Darmoděj a bylo velmi úspěšné. Skládalo se z nahrávek koncertů z let 1987-88 a v podstatě odstartovalo nohavicovu písničkářskou kariéru. V roce 1989 vyšla další deska - Osmá barva duhy a o rok později V tom roce pitomém.
První studiové album- Mikimauzoleum, vyšlo v roce 1993 a ihned bylo jasné, že jde o jeden z nejlepších projektů českých písničkářů vůbec. Pomohla tomu i velká pomoc skvělého kytaristy Karla Plíhala, který tímto započal dlouholetou spolupráci s Jaromírem Nohavicou. Jiná studiová deska- Divné století, získala dokonce Českou gramy za desku roku 1996 bez zařazení (poprvé zvítězila deska folková). V roce 2000 natočil album Moje smutné srdce (laděno do folku, blues, šansonu a jazzu, hosté: Čechomor, František Uhlíř, Milan Kašuba aj.) . V roce 2002 si Jaromír Nohavica zahrál roli sebe sama v fiktivním dokumentu Rok Ďábla. Tento dokument byl velmi úspěšný.
V roce 2008 uspořádal Nohavica tuné po USA, pro všechny místní čechy. vystoupení byla velmi úspěšná.
Inspirace
Inspiraci bere Jaromír Nohavica zejména v folkloru. Nejde jen o folklor český, ale hlavně o slovanský (např. píseň Sarajevo). Celkově je Nohavica ve svých námětech a písničkách orientován na východ. Často se v jeho písničkách objevují prvky ruské muziky. Nejvýraznější je ale určitě vliv prostředí, kde Nohavica vyrůstal. Slezské nářečí je patrné opravdu nejčastěji.